Hrošíci :)

Hrošíci :)

středa 24. prosince 2014

Vánoce jsou tady


Nejkrásnější Vánoční svátky plné pohody, úsměvů a splněných přání Vám všem přejí 
 
Hrošíci
 
 

pondělí 22. prosince 2014

Vánoční výměna 2014

Jak jsem psala v jednom z dřívějších příspěvků tak jsem po úžasné Podzimní výměně neodolala a přihlásila jsem se i do té Vánoční, kterou pořádala na svém blogu pořádala DenisaMusím říct, že se mi to strašně moc líbilo :) Takové to čekání, koho mi přidělí los, ale také to, komu budu losem přidělena já :)
Denisa mi přidělila Marii a tak jsem mohla začít tvořit :) Co se barev týče bylo to celkem jednoduché, protože Maruška ladí Vánoce do klasické červené což je barva, kterou mám i já spojenou s Vánoci takže tvoření šlo celkem samo ...

A co jsem si pro Marušku přichystala? Zvolila jsem jednoduché, ale i tak efektní, háčkované ozdobičky z kroužků na záclony, které jsem doplnila ještě o zlatou, stříbrnou nebo bílou barvu ....



Nemohl chybět malý andělíček a sněhová vločka ...




No a finální překvapení byl kouzelný pytlíček, ve kterém se schovával výběr černých čajů, které máme s manželem nejraději a moc rádi si je vaříme když je už brzy tma a můžeme si na stole zapálit svíčku a jen tak relaxovat :)



A co jsem dostala já? Losem jsem byla přidělena Daně. Tímto jí chci ještě jednou poděkovat za nádhernou zásilku háčkovaných hvězdiček, které ozdobí náš Vánoční stromeček ... 



neděle 16. listopadu 2014

Podzimní výměna uzavřena

Koukám, že jsem svůj skromný blog hodně zanedbávala :( Bohužel to nebylo způsobeno tím, že bych byla lenivá, nebo mě to přestalo bavit, ale asi měsíc jsem byla ve stavu, že mě nic nebavilo, ze všeho se mi dělalo špatně a to bohužel i z háčku :( 

Nedokázala jsem se soustředit, pohled na jakýkoli sloupek mi dělal se žaludkem neskutečný věci, takže jsem měsíc strávila spíš spaním a nebo čtením knížek :)

Nejvíc mě mrzelo, že tenhle můj stav se vyskytl zrovna ve chvíli, kdy jsem potřebovala akutně tvořit do PODZIMNÍ VÝMĚNY :( 

No nebudu chodit okolo horké kaše ... pořádně mi to zkomplikovalo život a balíček jsem odeslala s velkým zpožděním :( I přes tuhle nepříjemnost balíček Simonce udělal velkou radost alespoň pokud mohu soudit podle e-mailu :)
 
Takže nejdřív k tomu, co čekalo na poště mě :) Nikdy v životě jsem nešla na poštu s takovým natěšením a nikdy v životě, jsem nebyla u výdejního okénka tak nadšená jako když mi paní za přepážkou podávala můj balíček ... Vůbec jsem tu nádheru nechtěla rozbalit :)


Nakonec přeci jen zvítězila zvědavost a já se do balíčku podívala :) Byla jsem nadšená jako malé dítě a vše už má své čestné místečko :)






Tímto chci ještě jednou poděkovat Maryše za úúúžasný balíček :)

A co jsem tvořila já? Hned na začátku jsem měla jasno v tom, že podzim je ve znamení příjemných večerů s hrnkem čaje ... no a aby ten čaj nevychladl, chce to nějakou vychytávku, která by mohla zároveň i dělat parádu :) 



Balíček jsem ještě doplnila o mé oblíbené srdíčko v přírodním melíru ...

.
.. a ještě maličkost pro štěstí :)



No a aby toho nebylo málo, přihlásila jsem se do další výměny, tentokrát ZIMNÍ VÝMĚNY :) A kdepak??? U šikulky Denisy :) Tentokrát jsem plná sil a vím, že vše stihnu v termínu a bez starostí :) Takže neváhejte a také se přihlaste :)





středa 1. října 2014

PODZIMNÍ VÝMĚNA

Tak jsem prostě nemohla odolat ... musím se přiznat, že jsem už hóóóóódně dlouho hledala a pátrala po nějaké výměně až jsem se konečně dočkala :) Bude to moje první výměna a nemůžu se dočkat výsledku :)

A kdeže se tato Podzimní výměna koná? :) na svém blogu http://vseocosezajimam-martula.blogspot.cz jí zveřejnila šikulka Marta a přidala i neskutečně krásné jablíčko :)

 
Takže můžu začít vymýšlet do čeho se pustím až mi bude přidělen protějšek :)

Takže neváhejte a přihlaste se taky :)

 

úterý 23. září 2014

Háčkování kam se podívám ...

Máte to taky tak??? 

V každém koutečku v bytě narážím na všelicos co se týče háčkování ... tady háček, tam klubíčko, jinde zase návod nebo knížka.

Pořád přemýšlím jak co nejlépe přeorganizovat byt, abych měla svůj tvořivý koutek, ale při velikosti našeho bytu to prostě asi nikdy nepůjde! Musím se tedy spokojit s tím jak to mám teď :)

Na sbírku háčků si tvořím "Hákofutroš" podle šikulky Lenky a až bude hotový a vyšperkovaný určitě se pochlubím zatím jen ukázka mé sbírky pomocníčků, která potřebude mít kde odpočívat když nejsou zrovna potřeba (věřte ale, že je to málokdy).



No a co se návodů týče ... je to hrozný jak se nastřádají a neustále rozrůstají ... říkám si, jestli někdy vůbec zvládnu uháčkovat vše co jsem si vytiskla nebo uložila na internetu :) Manžel říká, že se k tomu třeba dostanu až budu na mateřské :) no uvidíme to by naše dítě muselo být stejný flegmatik jako je on :)

Šanon v sobě ukrývá poklady z internetu nebo časopisů, které jsem prostě musela mít v tištěné podobě takže kolikrát tiskárna už protestovala když mě chytla moje mánie :)




No a knížky ... to je kapitola sama pro sebe :) Některé jsou dárky od maminky a jinak jsem prostě potřebovala udělat si radost :) Kolikrát jsou v nich opakující se rady, ale je to tak kráááááásný :)


Na klubíčka mi manžel koupil k Vánocům proutěnou bedýnku ... je úžasná, ale stejně se mi do ní nevejde úplně všechno :) Občas z ní klubíčka koukají ven a občas na ní prostě umístím tašku s klubky, které čekají na zpracování :) Co si budeme povídat, chtělo by to asi něco většího :)



Musím se přiznat, že teď jsem si ale zakázala nákup nových přízí dokud se mi nepodaří z větší části zpracovat to, co mám v bedýnce :) Takže mám seznam projektů, rozkopičkovaný příze, háčky v pohotovosti a doufám, že už brzy se začnu chlubit finálními dílky :)

Takže to byl zákulisní pohled do mého háčkovacího světa a brzy snad odprezentuji výsledky :)

neděle 7. září 2014

Hroší dovolená 2014 ... část jedenáctá ... finální

PÁTEK 1.8. 2014

Konečně jsme se dočkali a přišel náš velký CYKLO-DEN :) Počasí se umoudřilo a přestalo pršet. Navíc od rána bylo velice příjemně pod mrakem takže den jako stvořený na to, abychom ho strávili v terénu na kolech :)

Naplánovali jsme si doposud nejdelší výlet na kolech, který měl tuto trasu:  

Klucké Chvalovice - Šebestěnice - Čáslav - Žleby - Potěhy - Tupadly - Šebestěnice - Zbýšov - Klucké Chvalovice 

Vyrazili jsme co nejdříve, aby jsme to zvládli v co nejlepším čase :) No u nás co nejdříve stejně znamená vyrazit tak na devátou :)

Po 13 km jsme konečně v dálce viděli Čáslav.


Nejdříve jsme se zastavili na hrázi Podměstského rybníka, pozdravili jsme kachny s labutěmi a pokochali jsme se dalším pohledem na město. No a další zastávkou byla samozřejmě cukrárna, kde jsme si dali tradiční zmrzlinu (bez toho by prostě návštěva Čáslavi nebyla možná).







Po občerstvovací zastávce jsme vyrazili na další cestu. Kousíček od centra Čáslavi jsme narazili na tzv. "Čáslavská stínadla" je to místo, kde byl popraven Matouš Ulický a musím říct, že památník je to velice povedený ... jen posuďte sami.



Po této malé zastávce jsme se už mohli vydat na cestu směr Žleby. Kousíček cesty vedl běžným provozem, ale jinak se jelo velice dobře a vyhýbali jsme se provozu což se mi moc líbilo :)

Nezapomínala jsem během přestávek na mé oblíbené pohledy do krajiny :) 



Když jsme dorazili do obce Žleby, zajeli jsme do zámeckého parku, kde jsme měli v plánu navštívit místní malou oboru. Zámek jsme tentokrát "navštívili" pouze zvenčí, ale i tak to stálo za to :)







Když jsme dorazili do zámecké obory tak zrovna začínalo představení dravců :) Bylo to moc zajímavé, ale hlavně neskutečně zábavné protože pan cvičitel (nevím jak jinak ho nazvat) každého dravce vzal, představil ho jménem, pověděl o něm pár informací a pak předváděl jakým stylem daný dravec loví svou kořist. Ve výsledku to bylo tak, že ptáci lítali lidem nad hlavou a jeden dokonce přímo mezi lidmi :)


 



Po skončení programu jsme se ještě na dravce šli podívat, abychom využili toho, že jsou v klidu a mohli si je prohlédnout :)




 


No a řádně poučení a odpočinutí jsme se vydali na další cestu směr Potěhy. Cesta probíhala velmi poklidně a nečekalo nás ani žádné velké překvapení v podobě kopců :) Krajina byla jako všude v těchto končinách úžasná a museli jsme prostě čas od času zastavit a kochat se :)




Když jsme dorazili do obce Potěhy, překvapila nás velikost obce a vybavenost. Největší dominantou této obce je kostel sv Gotharda. 




V Potěhách jsme posvačili na lavičce před obecním úřadem a vydali jsme se zase na cestu.

Další zastávkou byla obec Tupadly. Na rovinu říkám, že právě v Tupadlech jsme měli v plánu zastavit a občerstvit se v hospodě. Z cesty autem jsme věděli, že tam hospoda je takže jsme jeli na jistotu jenže ...


... hospoda měla zavřeno!!!

Jaké to zklamání a rozčarování ... Inu co naplat museli jsme pokračovat dál, ale ještě jsme se stačili podívat co mají v Tupadlech hezkého ... a překvapilo nás, že zde býval pivovar :)



Toto dříve bývala hlavní brána do zámku, nyní si tu stojí jen tak ...
 

Nejúchvatnějším stavením v Tupadlech je místní zámek. Od roku 1958 patří k chráněným kulturním památkám. V současné době je v soukromém vlastnictví a není přístupný.
 

Asi 6 km za obcí Tupadly je kaple Nanebevzetí Panny Marie. Musím ale podotknout, že asi tak 2 km jsou táhlý kopec. Vyhecovali jsme se a tuto cestu jsme dali na jeden zátah ... až posléze jsme pochopili, že jsme to dělat neměli :)

Kaple Nanebevzetí Panny Marie leží asi 1 km od obce Schořov. Koncem 17. století si jí nechala postavit Marie Barbora z Pöttingu. Jelikož majitelé Tupadel Pöttingové neměli na svém panství žádnou kapli ani hrobku, je jejich hrobka umístěna právě pod touto kaplí. Kaple byla stavěna podle vzoru španělských kaplí. Kaple má tvar lucerny a je osmiboká. Na zbytku původní omítky se dochoval nápis z r. 1757. Po požáru v roce 1888 byla kaple opravena a poslední oprava proběhla v 90. letech 20. století.





A proč jsme neměli vyjíždět ten táhlý kopec na jeden zátah? Jednoduše ... před námi byla poslední část naší cesty a ukázalo se, že je to dosti kopcovitá záležitost. V jednu chvíli se mi doslova zatmělo před očima a nevěděla jsem jestli hodím do škarpy kolo a nebo tam spadnu sama :) V dalším úseku se mi chtělo plakat a když mi manžel řekl, že za tím kopcem bude už sešup dolů do Šebestěnic ale místo toho tam byl další kopec, chtělo se mi hrozně moc křičet :)

Po všech těchto útrapách jsme úspěšně dorazili do Šebestěnic odkud jsme si zajeli ještě do Zbýšova na vytouženou orosenou odměnu :) 

Ani nevíte jak jsme byli šťastní když jsme viděli Zbýšovský kostel.


Po pivě už nám bylo líp a mohli jsme se vrátit zpátky na chalupu, kde jsme ještě dojedli zbytek svačiny (sušenky a hlavně jablíčka).




A kolik jsme to vlastně ujeli??? Celkem jsme si během tohoto výletu dali 40 km. Bylo to místy strastiplné, ale velmi jsme si to užili.