Po dni stráveném na chalupě byl opět čas vyrazit do terénu :) Původní plán byl, že navštívíme Národní hřebčín Kladruby nad Labem a pak se zajedeme podívat na Kunětickou horu.
Do Kladrub jsme dojeli, ale bohužel z důvodu přestavby je hřebčín do odvolání uzavřen. Chvíli jsme smutnili, že neuvidíme koníčky, ale nakonec vznikl náhradní plán ... Pojedeme na Kunětickou horu a pak se na zpáteční cestě zastavíme ještě v Pardubicích a tím budeme mít splněno, co se prohlídkového pasu týče (o prohlídkovém pasu jsem psala v jednom z dřívějších příspěvků).
Cesta byla pohodlná a přálo nám i počasí takže brzy jsme dorazili na parkoviště pod Kunětickou horou. Když jsme šplhali do kopce k hradu tak jsme zjistili, že vzít si dlouhé kalhoty nebyl nejlepší nápad, protože v Pardubickém kraji bylo dusno až hanba :) No zdolali jsme kopec, otřeli čelo a mohli jsme se kochat ...
K této fotce můžu jen říct, že můj manžel je mistr v pózování na panoramatických fotkách .... VŽDY V ROHU :)
Samozřejmostí naší návševy byla i prohlídka hradu. Prohlídka byla bez průvodce, jen na začátku nám slečna povykládala o historii místa.
Musím říct, že pro nás jako Jihočechy bylo fascinující, že se o hodně místech jakož i o Kunětické hoře a zámku v Pardubicích nedochovalo prakticky vůbec nic!!!
Veškerý nábytek je kopií nebo spíš je vyrobený na zakázku tak, aby zapadl do prostor.
Zjistili jsme, že by manžel mohl být z fleku rytířem ... měli tam jedno brnění v jeho velikosti :)
V nově zrekonstruovaném podzemí měli výstavu útrpného práva a manžela hned napadalo, kam mě přiváže :)
Zajímavostí je, že na "Kuňce" mají svého draka :)
Nakonec vyšlo najevo, že se jedná o malé dráče :)
Kunětická hora dlouho chátrala až nakonec byla opravena do dnešní podoby. Její konec začal, jak už to tak bývá, nájezdem Švédů, kteří hrad vyrabovali a zapálili.
V rytířských sálech v prvním patře měli krásnou expozici rytířských "úborů" a zbraní.
Původně bylo nádvoří přemostěno, aby šlechta nemusela chodit neustále po schodech :)
Kaple sv. Kateřiny. Uvnitř je to stále takové neutěšené, ale má svoje kouzlo.
Nakonec jsem se pokusila napodobit mého manžela a chtěla jsem taky svůj panoramatický portrét :) Povedlo se :)
Od Kunětické hory jsme to vzali do Pardubic ...
... a vydali se do místního zámku. Zaparkovali jsme u zámeckého parku s tím, že vstupní brána musí být hned za rohem ... No asi po půlhodině chůze, jsme konečně bránu do zámku našli a zjistili jsme, že jsme kompletně obešli zámek ... Místo abychom se dali vlevo, vyrazili jsme vpravo :) No takže po vydatné procházce jsme mohli konečně vstoupit do zámku :)
Opět jsme byli trochu překvapení, protože v prostorách zámku je nyní Východočeské muzeum. Prostě a jednoduše, ze zámku se nic nezachovalo ... Stejně jako Kunětickou horu tak i Pardubický zámek vlastnil rod Pernštejnů, který vynikal hlavně důmyslným fortifikačním systémem, ale dostali se do obrovských dluhů a zámek museli prodat. No a jak to tak bývá, to byl nejspíš začátek konce ...
Jak už jsem psala tak je v prostorách zámku nyní Východočeské muzeum. Inu proč ne ... koupili jsme si vstupenku do celého objektu a vydali jsme se za poznáváním :) V Rytířských sálech jsme dokonce měli štěstí na komentovanou prohlídku. Ujala se nás strašně příjemná paní, podle jejího přednesu jsme usoudili, že by to mohla být učitelka :) Dozvěděli jsme se, že v prostorách zámku byl lazaret, nemocnice pro válečné veterány, ubytovna pro nejchudší obyvatele města, pěstovali se tam kuřata, prasata a další zvířata ... prostě z toho minulý režim udělal absolutní ruinu.
Nejkrásnější ale byly malby, schované pod vrstvami omítek, které se podařilo odhalit při rekonstrukci.
Pardubický zámek jsme prostě prošli s otevřenou pusou a nestačili jsme se divit tomu, co jsme se dozvěděli :)
Hlavním důvodem naší návštěvy byla ale expozice věnovaná bombardování Pardubic. To bylo něco pro manžela ...
Protiletadlová siréna byla plně funkční :)
V krytu se manžel seznámil s nějakou paní :)
Po vyčerpávající a maličko depresivní prohlídce už zbývalo jen se pokochat pohledem na zámek ...
... dokonce jsme měli štěstí na dva obyvatele zámku, kteří mi dokonce ani neutekli jak to tak zvířátka mají ve zvyku (vždycky mi buď úplně utečou a nebo na mě vystrčí zadek)!
Původně jsme měli v plánu, že se podíváme ještě do centra, ale nakonec z toho sešlo, protože jsme byli tak vyčerpaní, že to prostě nešlo :) Doplahočili jsme se tedy zpátky k autu a jeli na chalupu :) Zjistili jsme, že 2 památky během 1 dne je hodně velké sousto a že to zase až tak moc nezvládáme :)
Terezko, tady je to jeden výlet hezčí než druhý. Je vidět, že jste si léto parádně užívali a to je dobře.
OdpovědětVymazatMěj se krásně Anny
Aničko užívali jsme si plnými doušky :) Škoda, že to tak rychle uteklo tahle dovolená byla asi ze všech nej :) Měj se krásně a děkuji za návštěvu brzy budou další příspěvky :)
Vymazat