Konečně jsme se dočkali a přišel náš velký CYKLO-DEN :) Počasí se umoudřilo a přestalo pršet. Navíc od rána bylo velice příjemně pod mrakem takže den jako stvořený na to, abychom ho strávili v terénu na kolech :)
Naplánovali jsme si doposud nejdelší výlet na kolech, který měl tuto trasu:
Klucké Chvalovice - Šebestěnice - Čáslav - Žleby - Potěhy - Tupadly - Šebestěnice - Zbýšov - Klucké Chvalovice
Vyrazili jsme co nejdříve, aby jsme to zvládli v co nejlepším čase :) No u nás co nejdříve stejně znamená vyrazit tak na devátou :)
Po 13 km jsme konečně v dálce viděli Čáslav.
Nejdříve jsme se zastavili na hrázi Podměstského rybníka, pozdravili jsme kachny s labutěmi a pokochali jsme se dalším pohledem na město. No a další zastávkou byla samozřejmě cukrárna, kde jsme si dali tradiční zmrzlinu (bez toho by prostě návštěva Čáslavi nebyla možná).
Po občerstvovací zastávce jsme vyrazili na další cestu. Kousíček od centra Čáslavi jsme narazili na tzv. "Čáslavská stínadla" je to místo, kde byl popraven Matouš Ulický a musím říct, že památník je to velice povedený ... jen posuďte sami.
Po této malé zastávce jsme se už mohli vydat na cestu směr Žleby. Kousíček cesty vedl běžným provozem, ale jinak se jelo velice dobře a vyhýbali jsme se provozu což se mi moc líbilo :)
Nezapomínala jsem během přestávek na mé oblíbené pohledy do krajiny :)
Když jsme dorazili do obce Žleby, zajeli jsme do zámeckého parku, kde jsme měli v plánu navštívit místní malou oboru. Zámek jsme tentokrát "navštívili" pouze zvenčí, ale i tak to stálo za to :)
Když jsme dorazili do zámecké obory tak zrovna začínalo představení dravců :) Bylo to moc zajímavé, ale hlavně neskutečně zábavné protože pan cvičitel (nevím jak jinak ho nazvat) každého dravce vzal, představil ho jménem, pověděl o něm pár informací a pak předváděl jakým stylem daný dravec loví svou kořist. Ve výsledku to bylo tak, že ptáci lítali lidem nad hlavou a jeden dokonce přímo mezi lidmi :)
Po skončení programu jsme se ještě na dravce šli podívat, abychom využili toho, že jsou v klidu a mohli si je prohlédnout :)
No a řádně poučení a odpočinutí jsme se vydali na další cestu směr Potěhy. Cesta probíhala velmi poklidně a nečekalo nás ani žádné velké překvapení v podobě kopců :) Krajina byla jako všude v těchto končinách úžasná a museli jsme prostě čas od času zastavit a kochat se :)
Když jsme dorazili do obce Potěhy, překvapila nás velikost obce a vybavenost. Největší dominantou této obce je kostel sv Gotharda.
V Potěhách jsme posvačili na lavičce před obecním úřadem a vydali jsme se zase na cestu.
Další zastávkou byla obec Tupadly. Na rovinu říkám, že právě v Tupadlech jsme měli v plánu zastavit a občerstvit se v hospodě. Z cesty autem jsme věděli, že tam hospoda je takže jsme jeli na jistotu jenže ...
... hospoda měla zavřeno!!!
Jaké to zklamání a rozčarování ... Inu co naplat museli jsme pokračovat dál, ale ještě jsme se stačili podívat co mají v Tupadlech hezkého ... a překvapilo nás, že zde býval pivovar :)
Toto dříve bývala hlavní brána do zámku, nyní si tu stojí jen tak ...
Nejúchvatnějším stavením v Tupadlech je místní zámek. Od roku 1958 patří k chráněným kulturním památkám. V současné době je v soukromém vlastnictví a není přístupný.
Asi 6 km za obcí Tupadly je kaple Nanebevzetí Panny Marie. Musím ale podotknout, že asi tak 2 km jsou táhlý kopec. Vyhecovali jsme se a tuto cestu jsme dali na jeden zátah ... až posléze jsme pochopili, že jsme to dělat neměli :)
Kaple Nanebevzetí Panny Marie leží asi 1 km od obce Schořov. Koncem 17. století si jí nechala postavit Marie Barbora z Pöttingu. Jelikož majitelé Tupadel Pöttingové neměli na svém panství žádnou kapli ani hrobku, je jejich hrobka umístěna právě pod touto kaplí. Kaple byla stavěna podle vzoru španělských kaplí. Kaple má tvar lucerny a je osmiboká. Na zbytku původní omítky se dochoval nápis z r. 1757. Po požáru v roce 1888 byla kaple opravena a poslední oprava proběhla v 90. letech 20. století.
A proč jsme neměli vyjíždět ten táhlý kopec na jeden zátah? Jednoduše ... před námi byla poslední část naší cesty a ukázalo se, že je to dosti kopcovitá záležitost. V jednu chvíli se mi doslova zatmělo před očima a nevěděla jsem jestli hodím do škarpy kolo a nebo tam spadnu sama :) V dalším úseku se mi chtělo plakat a když mi manžel řekl, že za tím kopcem bude už sešup dolů do Šebestěnic ale místo toho tam byl další kopec, chtělo se mi hrozně moc křičet :)
Po všech těchto útrapách jsme úspěšně dorazili do Šebestěnic odkud jsme si zajeli ještě do Zbýšova na vytouženou orosenou odměnu :)
Ani nevíte jak jsme byli šťastní když jsme viděli Zbýšovský kostel.
Po pivě už nám bylo líp a mohli jsme se vrátit zpátky na chalupu, kde jsme ještě dojedli zbytek svačiny (sušenky a hlavně jablíčka).
A kolik jsme to vlastně ujeli??? Celkem jsme si během tohoto výletu dali 40 km. Bylo to místy strastiplné, ale velmi jsme si to užili.
Když jsme dorazili do obce Potěhy, překvapila nás velikost obce a vybavenost. Největší dominantou této obce je kostel sv Gotharda.
V Potěhách jsme posvačili na lavičce před obecním úřadem a vydali jsme se zase na cestu.
Další zastávkou byla obec Tupadly. Na rovinu říkám, že právě v Tupadlech jsme měli v plánu zastavit a občerstvit se v hospodě. Z cesty autem jsme věděli, že tam hospoda je takže jsme jeli na jistotu jenže ...
... hospoda měla zavřeno!!!
Jaké to zklamání a rozčarování ... Inu co naplat museli jsme pokračovat dál, ale ještě jsme se stačili podívat co mají v Tupadlech hezkého ... a překvapilo nás, že zde býval pivovar :)
Toto dříve bývala hlavní brána do zámku, nyní si tu stojí jen tak ...
Nejúchvatnějším stavením v Tupadlech je místní zámek. Od roku 1958 patří k chráněným kulturním památkám. V současné době je v soukromém vlastnictví a není přístupný.
Asi 6 km za obcí Tupadly je kaple Nanebevzetí Panny Marie. Musím ale podotknout, že asi tak 2 km jsou táhlý kopec. Vyhecovali jsme se a tuto cestu jsme dali na jeden zátah ... až posléze jsme pochopili, že jsme to dělat neměli :)
Kaple Nanebevzetí Panny Marie leží asi 1 km od obce Schořov. Koncem 17. století si jí nechala postavit Marie Barbora z Pöttingu. Jelikož majitelé Tupadel Pöttingové neměli na svém panství žádnou kapli ani hrobku, je jejich hrobka umístěna právě pod touto kaplí. Kaple byla stavěna podle vzoru španělských kaplí. Kaple má tvar lucerny a je osmiboká. Na zbytku původní omítky se dochoval nápis z r. 1757. Po požáru v roce 1888 byla kaple opravena a poslední oprava proběhla v 90. letech 20. století.
A proč jsme neměli vyjíždět ten táhlý kopec na jeden zátah? Jednoduše ... před námi byla poslední část naší cesty a ukázalo se, že je to dosti kopcovitá záležitost. V jednu chvíli se mi doslova zatmělo před očima a nevěděla jsem jestli hodím do škarpy kolo a nebo tam spadnu sama :) V dalším úseku se mi chtělo plakat a když mi manžel řekl, že za tím kopcem bude už sešup dolů do Šebestěnic ale místo toho tam byl další kopec, chtělo se mi hrozně moc křičet :)
Po všech těchto útrapách jsme úspěšně dorazili do Šebestěnic odkud jsme si zajeli ještě do Zbýšova na vytouženou orosenou odměnu :)
Ani nevíte jak jsme byli šťastní když jsme viděli Zbýšovský kostel.
Po pivě už nám bylo líp a mohli jsme se vrátit zpátky na chalupu, kde jsme ještě dojedli zbytek svačiny (sušenky a hlavně jablíčka).
A kolik jsme to vlastně ujeli??? Celkem jsme si během tohoto výletu dali 40 km. Bylo to místy strastiplné, ale velmi jsme si to užili.
Žádné komentáře:
Okomentovat